Pavel Vala-výroba didgeridoo

Mimo hraní se také věnuji vyrobě vrtaných didgeridoo z Valašských dřevin.Jako npř: Bez černý,Jeřabina,Javor,Jasan.

K výrobě používám prodloužené vrtáky nebozezy a speciálně upravené dlabače. Nástroje obvykle vyrábím v 

konkrétním ladění,tak aby se na ně dalo hrát i k ostatním nástrojům. Mé nejoblíbenější toniny jsou D,C,E,H.

Je možné si u mě tento nástroj bud' objednat z konkrétními požadavky a nebo vybrat z nabídky. 

VRTANÉ DIDGERIDOO

Návod na výrobu

Jak najít dobrý klacek

Ke zhotovení tohoto nástroje budete potřebovat dobrý klacek z černého Bezu nebo jiné dřeviny. Když říkám dobrý, pak tímto výrazem míním nalezení místa, kde se hojně vyskytuje, roste poměrně rovně, má průměr na jednom konci alespoň 6 cm a měří alespoň 1,2 m (mé nejkratší didgeridoo). Protože jsme zde omezeni určitým požadavkem na dřevinu, je tenhle krok předmětem chůze v přírodě a zaostřeného vnímání což je pro hru na tento nástroj velmi užitečné.

Jak a čím vrtat

K vrtání se používají prodloužené vrtáky a výstružníky. Nejlepší ale zároveň nejhůře sehnatelné jsou kónické nebozezy starých kovářských mistrů. Je třeba projít staré půdy nebo dílny kde se vyráběly dřevěné žebře. Daří se použít i vrtáky do železa, na nichž si nabrousíte ostrý úhel a navaříte na kulatinu alespoň 120 cm dlouhou. Do průměru 18 mm (viz foto vrtání) vrtám z obou stran vrtačkou a to tak že po velmi krátkém vrtu je nutné vytáhnout vrták se šponami ven a znovu zpět atd., abychom nezavařili vrtačku. Dále pokračuji výstružníky, jenž si lze zhotovit z šikmo rozřízlé trubky (viz foto vystružování) jenž je rovněž navařeno na kulatině průměr 15 mm, délka 120 cm avšak její konec je opatřen okem pro provlečení páky, neboť zde pokračuji ručně (viz další foto). Celý klacek provrtám na průměr 27 mm, potom si jej rozdělím na tři části zhruba rovnoměrně. Jedna nejužší část zůstane na průměru 27 mm, druhá třetina 32 mm a poslední část se dokončí tzv. škoblou jenž si zhotovíte opět z uřízlé trubky průměr 20 mm a délka asi 20 mm, kde vnitřní strana je do ostra zabroušena a navařena na kulatinu dlouhou 80 cm a tahy k sobě vytvoříte dutinu podle průměru budoucího didgeridoo tak aby okrajová stěna měla 1 cm minimálně však 0,5 cm (viz foto škoblování). Přechodové schodky vnitřní dutiny se zabrousí smirkovým plátnem namotaným na tyčce.

Konečný tvar

Kůra a konečný tvar se dělají nakonec .Je dobré vložit do dutiny baterku a při práci s pořízem dávat pozor abychom neprořízli stěnu. Suky, které vedou až dovnitř, je nutné odvrtat.

Sušení za pochodu

Jestliže jsme úspěšně došli až sem, máme k dispozici použitelný nástroj. Je dobré oba konce stáhnout objímkou na hadice a v době kdy nehrajete řádně dotahovat a po dobu dvou měsíců dostatečně hrát a alespoň 1x denně prolít vodou (1 petka stačí) a nechávat vysychat ve studenější místnosti. Po této době můžeme s proléváním přestat a pouze 1 měsíc hrát.

Napuštění dutiny

Po uplynutí této doby si zakoupíte parafínový nebo lněný olej, který zahřejete na teplotu 30°C a několikrát jím didgeridoo prolejete. Je nutné před touto procedurou na didgeridoo alespoň 2 dny nehrát, ať je dostatečně vyschlé.

Čím lakovat

Potom si připravím přírodní lak ze smůly smrku (bílá tvrdá hmota na povrchu stromu) jenž na 4 dny naložím do slivovice v poměru 1:1. Poté je nutné dobře rozmíchat a přecedit přes punčochu. Přidám jeden díl lněného oleje a trochu propolisové tinktury. Rozmícháme a naneseme na povrch a necháme zaschnout. Poté vezmeme suchý (nelakovaný) klacek z tvrdého dřeva a tlakem leštíme povrch nástroje. Efekt je krásný hladký matný povrch a léta krásně vystouplá. Samozřejmě je možné před lakováním nástroj mořit vodním mořidlem nebo zdobit akrylátovými barvami.

Co s dírama po suku

Pokud je nástroj ještě ve fázi schnutí a jsou tam díry po suku, zaděláme je dočasně včelím voskem, který posléze před finální úpravou odstraníme benzínem a acetonem a místo něj dáme tmel vyrobený z pilin a disperzního lepidla na tvrdé dřevo.

Jak ošetřovat didgeridoo

Takto zhotovený nástroj je dobré ošetřovat tak, že jednou za půl roku nejméně však za rok několikrát prolejeme olejem.

Význam

Během 2 let jsem výše popsaným způsobem zhotovil a sehnal nástroje na výrobu didgerid. Tato doba byla ve znamení hledání, objevování a seznamování. Byl to pro mě nádherný čas, kterému australští domorodci výstižně říkají čas snění, kdy jsem skrze tak jednoduchý ale zároveň krásný a ničím neomezený prastarý hudební nástroj, kterým bezesporu didgeridoo je, nalezl sám sebe v úplně nových dimenzích a zároveň přispěl a napomohl svým přátelům získat nové pohledy na hudbu a realizovat se v ní aktivním způsobem. V současné době mám svých 5 „klacků“ různých délek a ladění a pořádám v rámci svého zaměstnání „nové muzicírování“ pro širokou veřejnost. Tímto svým příspěv kem chci poděkovat všem nadšencům, od nichž jsem z webových stránek čerpal informace a poznatky. Zvláště Martinu Ludvíkovi, skrze nějž jsem tento nástroj poznal, Vítkovi Kašpaříkovi, výrobci fujar, který mě naučil „termitologii“ a Honzovi Vlachovi za jeho bezednou studnici informací, rad a námětů ale především za jeho bezbřehé nadšení pro tuto „šílenost“.

Hodně dlouhý dech nejen na didgeridoo přeje Pavel.